Cílem kurzu Nedemokratické režimy je přiblížit studentům fenomén především moderních nedemokratických politických systémů. Studenti budou jednak seznámeni s moderními teoriemi totalitních a autoritativních režimů, dále také s jejich primordiálními formami, ideologickým zázemím apod. Součástí kurzu budou rovněž otázky teoretických diskusí o totalitních a autoritativních režimech. Nebudou vynechány ani nejnovější teorie tzv. hybridních režimů.
Cílem kurzu Volby a volební systémy je přiblížit studentům fenomén voleb a objasnit fungování jednotlivých volebních systémů. V průběhu kurzu bude mít student možnost nahlédnout do problematiky organizace a průběhu voleb, volebního marketingu, volebního chování, volební účasti či volební geografie. Podstatnou část kurzu tvoří teorie volebních systémů, typologie volebních systémů, analýza jednotlivých komponentů volebního systému (volební obvody, matematické metody apod.) a v neposlední řadě volební inženýrství spolu politickými konsekvencemi volebních systémů. Student bude mít také možnost seznámit se s volebními systémy vybraných zemí. Na semináři si studenti vyzkouší praktickou aplikaci teoretických poznatků.
Cílem kurzu je seznámit studenty s etablováním a základními směry výzkumu politiky a sociálně-vědního oboru politologie. V první části bude představena politologie, její předmět a zasazení do systému sociálních věd. Pozornost bude věnována zejména historickým kořenům oboru a hlavním termínům spojeným s předmětem zájmu oboru. Následně budou prezentovány hlavní podobory (politické myšlení, komparativní politologie, výzkum institucí, politická geografie). Na základě systémové analýzy pak budou představeny dominantní směry studia politologie - z normativních politická filozofie, teorie demokracie a výzkum nedemokratických politických systémů; z empiricko-analytického směru pak formy vlády, reprezentace zájmů a političtí aktéři, politické strany a stranické systémy a volební systémy.
Cílem kurzu je seznámit studenty s etablováním a základními směry výzkumu politiky a sociálně-vědního oboru politologie. V první části bude představena politologie, její předmět a zasazení do systému sociálních věd. Pozornost bude věnována zejména historickým kořenům oboru a hlavním termínům spojeným s předmětem zájmu oboru. Následně budou prezentovány hlavní podobory (politické myšlení, komparativní politologie, výzkum institucí, politická geografie). Na základě systémové analýzy pak budou představeny dominantní směry studia politologie - z normativních politická filozofie, teorie demokracie a výzkum nedemokratických politických systémů; z empiricko-analytického směru pak formy vlády, reprezentace zájmů a političtí aktéři, politické strany a stranické systémy a volební systémy.
Cílem kurzu je představit obor Mezinárodní vztahy, vývoj oboru a vývoj zkoumaných témat v českém i mezinárodním prostředí, základní pojmy oboru (tzv. strukturální pojmy) jako je polarita, suverenita a moc, analytické rámce jako jsou tzv. analytické roviny a modelů a her (hra s nulovým a nenulovým součtem a další). V další části kurzu je pozornost věnována formování mezinárodního systému a paradigmatickým představám o formování mezinárodního systému (Kondratěv, Modelsky, Kennedy, Mearsheimer, Fukuyama ad.). V poslední části kurzu je pozornost věnována systému OSN. Přestavena je Společnost národů a vývoj systému OSN. Studenti jsou seznámeni také s agenturami OSN a jejich vztahem k tzv. brettonwoodským institucím. V neposlední řadě je pozornost věnována fungování stálých orgánů OSN jako např. Rada bezpečnosti či Valné shromáždění a reformě OSN. Semináře jsou věnovány konkrétním příkladům mezinárodních integračních procesů. Důraz je kladen na průběžnou samostatnou práci studentů.
Cílem kurzu je představit a klasifikovat politické aktéry v demokratických politických systémech. Kurz je tematicky rozdělen na dvě hlavní části: první část je zaměřena na problematiku zájmových skupin a sociálních hnutí, druhá se zabývá fenoménem politických stran a stranických systémů. V rámci kurzu bude nejprve provedena základní kategorizace politických aktérů a budou zmíněny nejpodstatnější definice jednotlivých typů politických aktérů (politické strany, zájmové skupiny, sociálního hnutí). Následně budou přiblíženy role a funkce zájmových skupin a sociálních hnutí, nejčastější typologie zájmových skupin a sociálních hnutí (včetně rozboru patřičných příkladů jednotlivých typů) a systémy zprostředkování zájmů (pluralismus a neokorporativismus). V části kurzu věnované politickým stranám bude nejprve nastíněna diskuse o definici a funkcích politických stran, poté budou představeny nejznámější klasifikace a typologie politických stran. V závěrečné části kurzu budou diskutovány možnosti a limity typologizace stranických systémů. V rámci seminářů budou diskutovány aktuální vývojové trendy politického stranictví a občanské společnosti v evropských demokraciích.

Cílem kurzu je seznámit studenty s institucionální strukturou Evropské unie a procesy fungujícími v rámci výkonu pravomocí svěřených evropským orgánům. V rámci kurzu bude nejprve představena funkce a struktura jednotlivých ústředních orgánů Evropské unie vytvářejících institucionální systém Evropské unie. Následně bude věnována pozornost významným oblastem evropské agendy - vnitřnímu trhu, hospodářské a měnové unii, zemědělské politice, kohezní politice, společné zahraniční a bezpečnostní politice a vybraným dalším politikám. Závěrečná část kurzu je věnována představení způsobů participace členských států na procesech v rámci EU a evropeizaci národních politických systémů. V rámci seminářů budou diskutována témata z vývoje evropské integrace.

Cílem předmětu je seznámit studenty s institucionálním uspořádáním a fungováním demokratických politických systémů. V rámci kurzu budou v komparativní perspektivě představeny politické systémy reprezentující základní modely demokratických systémů. Po úvodním představení konceptu politického systému a základních klasifikací a typologií demokratických politických systémů budou studenti seznámeni s politickým vývojem, ústavním nastavením a stranicko-politickými soustavami politických systémů Spojených států amerických, Francouzské republiky, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spolkové republiky Německo a Švýcarské konfederace, jako modelových případů. V závěru kurzu budou diskutovány nejvýznamnější soudobé trendy ve vývoji demokratických politických systémů. V rámci seminářů budou na základě prezentací studentů nastíněny aktuální otázky a problémy spojené s fungováním výše zmíněných politických systémů (volební procesy, proměny stranicko-politických soustav a systémů zprostředkování zájmů, decentralizační procesy apod.).